News:
jjjessie vstala z mrtvých
Blog oživen
Dess změněn

Březen 2013

Kapitola třetí - Podivná liška

14. března 2013 v 23:34 | JJJessie |  Příběh(y)
Táákže, slíbila jsem Ice Fox, že se v příběhu objeví Ice Fox :D Tak Ice Fox, tady ji máš :D

Když se Hazel odvážila zase otevřít oči, viděla, že se neutopila, ani není ve vodě, ale v suché místnosti, která jakoby se vznášela nebo plula na vodě, protože se jemně houpala. Když se rozhlédla kolem, viděla, že také září tou podivnou modravou září. Na konci jeskyně viděla stín nějaké podívné postavy. Podle stínu postava měla ofinu a tři ocasy. Hazel se nadechla, zavřela oči, vydechla, otevřela oči a vydala se k postavě. Čím blíž byla, tím pomaleji šla. Když se k ní konečně doloudala, šla už jen, co noha nohu mine.
(Nebo tlapka tlapku, jak chcete xD) Odkašlala si. "Ahoj... Jsem Hazel..."
Postava se otočila. Hazel viděla, že je to nějaká podivná trojocasá liška s modrou ofinou a s křídly. "Já vím, kdo jsi..." Podívá se na ni liška takovým podivně uklidňujícím a zároveň hrozivým pohledem. Hazel se otřásla. Z části kvůli tomu pohledu a také pro to, že si uvědomila, že hlas té lišky je až nebezpečně podobný tomu hlasu, který k ní mluvil v té jeskyni.
"A ty jsi kdo?" zeptala se Hazel lišky. "To není podstatné." Řekla tím svým zvláštním hlasem. "Důležité je to, co s tebou teď bude..." Řekla najednou až vražedně ledovým hlasem. "Pojď za mnou..." Ale Hazel se ani nehla. Sama nevěděla, jestli ji tak zděsilo to, co t podivná liška řekla nebo to, jak vypadala nebo se jí jen nechtělo. Liška si všimla, že ji Hazel nenásleduje a hrozivě pomalu se otočila a vrátila se k ní. Hazel se roztřásla jako osika. "Říkala jsem, pojď za mnou!" Řekla netrpělivě. Hazel se konečně vzpamatovala a vyděšeně a jako v transu šla za liškou...

Kapitola druhá - Jezerní záře

13. března 2013 v 19:02 | JJJessie |  Příběh(y)
Uviděla vchod do jeskyně. Vycházelo z ní podivné světlo. Modravé.
Trochu to Hazel děsilo, ale bylo to lepší, než se dívat na stromy s kořeny ven... Zhluboka se nadechla a vešla. Šla směrem, odkud vycházela ta podivná záře. Došla do velkého sálu.
A jen tak tak se udržela na břehu... Velkého jezera, které celé zářilo tou modravou září. Podívala se na hladinu. A vyjekla. Nekoukala totiž na sebe. Byla to ona, ale celá zářila a v očích jí jiskřilo. Odskočila kousek dál a chtěla odejít. Ale něco jí to nedovolovalo. Něco jí v tom sále drželo. Nakonec se jí ale povedlo ze sálu odejít, ale najednou se ozvalo tiché šumění a do toho nějaký neznámý a čarovný hlas zpíval "Hazel... vrať se... Něco ti ukážu... vrať se Hazel..." Hazel zase běhal mráz po zádech. "K-Kdo jsi?
J-jaktože znáš moje jméno?" Ale hlas jen opět zazpíval "Vrať se Hazel... Nebo ti pomůžu..."
Hazel vykřikla hrůzou. Rozběhla se směrem, kudy myslela, že přišla, ale doběhla zpět do sálu s jezerem. Zkoušela to znovu znovu, ale vždycky skončila u jezera. Nevzdávala se a konečně zahlédla kořeny ve vzduchu.
Rozběhla se tím směrem a už si říkala, že to přežila a zvládla, ale odněkud za ní se vynořil proud té modravé záře jezera. Zhrozila se když si toho všimla a přidala na rychlosti. Ale záře se kolem ní obtočila, jako nějaké zářící chapadlo a táhla ji zpět k jezeru. Hazel se vzpírala, kopala, ale její tlapky prošly září jakoby tam nic nebylo a když se pokoušela škrábat a kousat, škrábala a kousala do vzduchu. Když si toho všimla, zkoušela to celým tělem, ale najednou, jakoby tam byla neviditelná stěna. Hnula se dopředu, ale v jednom místě se nemohla dostat dál. Vzdala to. "Dobře... Vyhrál jsi...." Špitla a přestala sebou škubat. \Stejně bych se mu neubránila...\ pomyslela si a po tváři jí stekla slza.
Konečně se dostali k jezeru. Hazel se už o nic nepokoušela, jen se nadechla....
A nechala se stáhnout pod hladinu...

Kapitola první - Kotě a tajemný les

12. března 2013 v 11:24 | JJJessie |  Příběh(y)
Příběh je na světě! HURÁÁÁÁ!! xD

Jednoho rána bylo v zemi Fammis pozdvižení. Narodilo se nové kotě! Krásná hnědá kočička. Dostala jméno Hazel.
Hazel si celý den hrála s ostatními i když trochu odrostlejšími koťaty a večer se vracela unavená hladová, ale šťastná. Později, když byla starší, musela chodit s rodiči na lov aby se trochu vycvičila a věděla jak na to. Jenže Hazel byla mírumilovná a nechtěla se dívat jak její rodiče rdousí ubohá zvířata. Zprvu to vydržela a v nejhorších momentech se odvracela, ale jednou si všimla pěšinky vedoucí k lesu. Když rodiče byli příliš zaneprázdněni honěním kořisti, odplížila se do lesa. Užívala si pocit, že je sama a nikdo jí neříká kam má jít a co má dělat. A hlavně tam nebyl nikdo, kdo by ji nutil dívat se na vraždu! Od té doby, se vždy když byla na lovu nedívala, jak se má správně lovit, ale hledala cestičku k lesu. Les se stal jejím nejoblíbenějším místem. Chodila tam vždy, když byla na lovu a už ho znala celý. Každý strom, každý keř, každý spadlý kmen, každou mýtinku. Nebo si to alespoň myslela...
Jednou, když se jí zase povedlo utéct z lovu, dostala se do části lesa, o které nevěděla. Všechno tam byla tak... zvláštní. Ptáci létali pozpátku, stromy rostly kořeny ven. Vypadalo to, jako kdyby se tam zabydlel Discord(xD). Hazel z toho běhal mráz po zádech. Plížila se dál a srdce měla až v krku. Rozhlížela se kolem a najednou uviděla...

Už to bude!!

11. března 2013 v 18:30 | JJJessie
Lid a SB opět promluvily a příběh bude o nadpřirozené kočce a nadpřirozené lišce (případně liškách a kočkách) Pokusim se o první díl už dnes ale typuju to spíš na zejtra nebo na středu (fu-king tests!) Pardon :( Ale pokusím se aby byl ke čtení a to čekání stálo za to :)

JJ

Příběh bude o zvířatech

9. března 2013 v 22:46 | JJJessie
Lid (nebo spíš SB) promluvil(y) a příběh bude o zvířatech. PPozději možná i červená knihovna na přání bezreci. :)
Ale zvíře nechám na vás x) Takže si hlásněte níže ano? x)

Dík
JJ

Budu psát příběh

7. března 2013 v 22:23 | JJJessie
Ahoj, rozhodla jsem se, že budu psát příběh. Ale nevím o čem bych měla psát... proto chci vaší pomoc. Níže vyberte možnost, nebo napište vlastní do komentářů.

Děkuji:)

JJ