News:
jjjessie vstala z mrtvých
Blog oživen
Dess změněn

Únor 2013

ME-MO-RIES

14. února 2013 v 15:58 | JJJessie
Vzpomínky. Vzpomínky? Vzpomínky... Tohle téma občas bolí... Nejlíp (nebo nejhůř podle typu vzpomínek) se mi vzpomíná při muzice. Každá písen má na vzpomínky vliv: Pustíte si třeba "Party rock" a vzpomenete si, jak jste něco vyhráli, pustíte si něco smutnýho a vzpomenete si jak vám umřel křeček. Bohužel já mívám poslední dobou spíš špatný vzpomínky... Tak jsem se rozhodla, že sem radši napíšu jednu hezkou.
Mám malýho bratrance, jak už jsem napsala v jendom z předchozích článků. Viděli jsme se poprvý, když mu byli tři měsíce a on chvíli koukal jak velký má publikum" a na všechny koukal normálně a kouká a mě a najednou se začal usmívat a natahoval ti svoje malinký pacinky a chtěl mi dát pusu :) Pak, když se naučil mluvit, jako první říkal "máma" "babi" a "Jessi" :) To jsou moje nejkrásnější vzpomínky.
Smutný vzpomínky se mi psát nechce... I když jsou starý, občas jsem znih hodně smutná...
Ale napíšu sem ohledně nich aspon věty:
Potkalo mě štěstí... Řeklo"uhni!" a šlo dál...
People change. Memories don´t.
Nesud mě podle minulosti, už v ní nežiju.
JJ

Článku článečku zobraz se prosím

12. února 2013 v 22:15 | JJJessie
Tákže, nejsem jediná, kdo píše o tomhle tématu a vim, že právě proto mi tenhle článek nejspíš zavře dveře do AK, ale já to prostě napsat musim! A myslim, (nebo spíš doufám...) že čím víc lidí o tom napíše, tím dřív se s tím něco udělá. S Blogem.cz to jde od desíti k pěti toho si všim snad každej... A kdo ne, ten nemá blog. V poslední době se z blogů ztrácej fotky, kometáře nebo i celý články!! Článek napíšu, zveřejnim ale místo na blogu je jen ve správě, při psaní článků mi nefunguje Enter takže když dělám odstavec, tak musim až do dalšího řádku mačkat mezerník, když napíšu velký písmeno okamžitě musim napsat malý jinak se to velký napíše tak destkrát a když píšu komentář, občas nejde zobrazit a při druhym pokusu nejde zobrazit pro změnu proto, že "nelze zveřejnovat duplicitní komentáře" "děkuju, že mě obohacujete" o tento důležitý pooznatek, ale já se třeba za deset minut vrátim a co nevidim? Komentář je na světě! A pro jistotu hned dvakrát, třikrát! Nebo nějakej článek rozkliknu a tvrdí mi to, že "tento článek se nenachází na tomto webu" a aby mě úplně vytočili, tak se mě ještě zeptaj jestli si myslim, že je to jejich chyba! A když už se mi milostivě otevře tak se mi ukáže komentář z dvacátýho dubna třeba. No stojí to za to? Kdyby se s tim aspon něco dělalo nebo by napsali něco jako, že je to mrzí a pracuje se na tom nebo je to důsledek nějaký probíhající aktualizace, ale oni dělaj, že nic a dokonce MAŽOU kritický dotazy ze Srdce blogu! A to mě štve nejvíc, že nic nedělaj. To si neuvědomujou, že takhle si dřív nebo pozdějc všichni uložj články, smažou blogy a články zveřejněj jinde?! Moc vás všechny co si tohle přečtete prosím: napište svůj blog at o tom ví co nejvíc lidí!! JJ

Zamyšlení nad sebou samým

12. února 2013 v 21:04 | JJJessie
Ze školy přišel úkol:
Charakterizujte sebe samu - tohle z toho vylezlo:

Charakteristika sebe sama
Tento úkol je těžší než se zdá, protože většina lidí se při charakteristice sebe sama "zkrášlí" nebo se naopak charakterizuje v mnohem horším světle, protože ačkoliv je ostatními onen člověk popisován v dobrém, myslí si o sobě něco jiného a nevěří jim.
Já osobně se při charakteristice sama sebe se snažím, abch se popsala co nejpřesněji a držela se skutečnosti a popsta jak své dobré tak i své špatné vlastnosti...
Jsem přátelská, milá, temperamentní, schopná ostatním pomoci, když pomoc potřebují a umím být i vtipná. Když píšu například dopis nebo slohový úkol, někdy je pro mě prvních pár řádků utrpením, ale pak se moje fantazie probudí a jsem schopná napsat něco zajímavého, či zábavného.
Bohužel bývám občas i náladová, protivná, tvrdohlavá, odmítám uznat vlastní chybu, někdy jsem i škodolibá. Tyto moje vlastnosti se sažím co nejvíce potlačovat, ale občas, když se naštvu, to prostě nejde a moje "špatné Já" se ukáže v plném světle.
Ne vždy jsem bohužel schopná ovlivnit, jak dlouho bude moje "špatné Já" převládat a kdy se mnou bude zase normální řeč a budu v klidu.
Někdy jsem ale schopná se ovládnout, na venek se usmívat a vztekat se a křičet pouze vnitřně. Říká se sice, že tento boj se zuřivostí škodí tělesnému i duševnímu zdraví, ale někdy to jinak nejde. Dík za pozornost :) JJ

Realita nebo hlava v oblacích?

9. února 2013 v 21:29
Takže téma týdne.... Realita...
Pod realitou si každý představí něco jinýho, ale většia lidí co znám, má na realitu stejnej názor: Realita je něco, před čím by člověk nejradši utek, protože bývá dost nepříjemná. Proto si moje kamarádka Liz (jmenuje se jinak, ale nechci používat pravý jména) občas vytváří svůj vlastní svět. Je to takovej snílek. Nejsou chudí, ale moc peněz taky nemají a ona mi klidně koupí k narozeninám stříbrný náušnice... No taky je to řešení, jak se vypoř. Ale i když má občas hlavu v oblacích, mám jí moc ráda a nechci jí ztratit... Tak tohle byl můj článek o realitě. JJ